Open post
Tomáš Rotter

Doc. Ing. Tomáš Rotter, CSc.

Vysokoškolské studium ukončil na Fakultě stavební ČVUT v Praze v oboru Konstrukce a dopravní stavby v roce 1972. Jeden rok pracoval jako projektant ve Státním ústavu dopravního projektování v Praze, poté nastoupil do aspirantského studia na Fakultě stavební na Katedře ocelových konstrukcí. V roce 1981 obhájil svoji kandidátskou disertační práci a v roce 1987 byl jmenován docentem. Ve své pedagogické činnosti se věnoval hlavně ocelovým mostům, v odborné oblasti se zaměřoval na teorii ocelových mostů, únavu a křehký lom a na modální analýzu mostů, v poslední době se zabývá historií ocelových mostů. Pod jeho vedením získalo několik doktorandů vědecký titul Ph.D.

Publikační činnost Tomáše Rottera je za více než 45 let jeho odborného působení velmi rozsáhlá, obsahuje více než 330 prací. Byl odpovědným řešitelem nebo spoluřešitelem několika projektů Ministerstva dopravy ČR, Technologické agentury ČR a Ministerstva kultury ČR. Aktivně se podílel na přejímání evropských návrhových norem do systému ČSN. Několik let je zkušebním komisařem při autorizačních zkouškách ČKAIT pro inženýrské konstrukce a mosty.

Dlouhodobě se věnuje nejen akademickým, ale i praktickým projektům. Podílel se na projektech a realizacích několika významných mostů, mezi které patří např. lávka přes dálnici D1 v Praze-Chodově, Mariánský most v Ústí nad Labem, Lochkovský most na Pražském okruhu nebo rekonstrukce Žďákovského mostu. Zúčastnil se několika architektonicko-konstrukčních mostních soutěží u nás i v zahraničí, jedná se např. o přemostění Labe v Drážďanech, přemostění Vltavy na silničním okruhu kolem Prahy v Suchdole nebo Dlouhý most v Českých Budějovicích. Vypracoval několik expertních posudků, např. v roce 2009 posudek o příčinách havárie mostu ve Studénce pro Policii ČR.

Open post
Ocelové nýtované mosty

Ocelové nýtované mosty v Praze

Publikace přináší ucelený pohled na historii i současnost pražských nýtovaných mostů a lávek, z nichž některé, jako železniční most pod Vyšehradem nebo Čechův most, neoddělitelně patří k panoramatu hlavního města. Autory jsou vyučující z ČVUT v Praze, kteří se dané problematice dlouhodobě věnují. U každého z mostů a lávek – kromě výše uvedených jsou to ještě mosty Bohdalec a na Císařskou louku a lávky přes Smíchovské nádraží, přes nádraží Hostivař, Slavie a Strašnice – najdete zpracovanou historii od vzniku přes opravy až po současný stav, původní statické výpočty a bohatý obrazový doprovod archivní i současný. Publikace je primárně určena odborné veřejnosti a poučeným čtenářům technického zaměření.

Strukturovaný text, tabulky, mapy, plány, výkresy a fotografie.

Formát 180 x 280 mm, pevná vazba, 248 TS, barevnost 4/4, MC 496 Kč

ISBN: 978-80-88349-50-1

Open post

Jitka Kačánová

Narodila se v pátek třináctého (*1973) v Mariánských Lázních, ale brzy se s rodinou přestěhovala do Rokycan, tehdy proslavenými koly Favorit, plyšovými hračkami z Hamira, marmeládami z Marily a později především fenomenální zpěvačkou Věrou Bílou. Na Lázně Kynžvart, kde se naučila chodit i mluvit, dodnes vzpomíná jako na ztracený ráj.

Psát začala pro Listy cukrovarnické a řepařské rubriku, které říkala Zprávičky z cukrové kostičky. Novinařině se pak učila v Zemských novinách, psala fejetony pro studentský web Hospodářských novin a od roku 2010 vede časopis hnutí Haré Krišna Náma Hatta. Ještě na školní praxi zaplula do časopisu Týden, odkud přešla do vydavatelství A11, kde kromě Našeho REGIONU píše i pro Mladý svět a od dubna 2023 je také moderátorkou A11 TV.

Je autorkou několik e-knih — biografie Terezy Boučkové Upřímnost až na kost, dvou knih fejetonů a tří dílů o pražských „mordech“, které také vycházely v týdeníku Náš REGION Praha pod názvem Slavné pražské mordy a které knižně vydalo nakladatelství Cattacan. „V papíru“ jí také vyšlo subjektivní ohlédnutí za posledními 33 lety s názvem Od sametu po koronu. Její poslední vydaný knižní titul s názvem Bety z Bigasovny – Šumavský příběh, v němž autorka mapuje osudy své rodiny, rodiny rumunských Slováků, která se po 2. světové válce usazuje v drsných Sudetech, v domě po vyhnaných Němcích. A také vysněnou cestu rozhrkaným autíčkem do dalekého Rumunska, aby tam spolu se svou mámou Bety našly své dávno ztracené příbuzné.

Open post

Slavné pražské mordy

„Když se řekne vrah, lidé si představí nějakou zrůdu. Tahle kniha vás vyvede z omylu. Vrazi dovedou být i příjemní a milí. Ta zrůda se skrývá uvnitř…“

Josef Klíma, investigativní reportér, spisovatel a legenda české žurnalistiky

NEJZNÁMĚJŠÍ KRIMINÁLNÍ PŘÍPADY ČESKÉ METROPOLE

Kniha Slavné pražské mordy obsahuje na šedesát stručných popisů hrdelních zločinů, které otřásly nejen českou metropolí – od legendární vraždy Otýlie Vranské, nejslavnějšího pomníčku pražské mordparty, přes Olgu Hepnarovou, poslední popravenou ženu u nás, spartakiádního vraha Jiřího Straku, nekrofilního sadistu Ladislava Hojera nebo otřesného zabijáka Ivana Roubala.

Kromě zločinců se v příbězích objevují i kriminalisté, kteří tyto vraždy vyšetřovali. Nejznámějšími z nich jsou Jiří Markovič, Jaroslav Zahrádka, Josef Lottes či Josef Mareš. Posledně jmenovaný řadu případů, které úspěšně vyřešil, představil i v populárním televizním seriálu Případy 1. oddělení. V roli jeho alter ega se blýskl Ondřej Vetchý, kterého často brutalita kriminálních kauz šokovala. Svět kolem nás totiž není plný jen dobrých lidí a naivita obětí v mnoha případech zbytečně nahrála zločincům, kteří neváhali zabíjet. Proto je dobré – aniž bychom se proměnili v paranoiky očekávající úder osudu ze všech stran – být připraveni. Na to dobré, ale bohužel i na to špatné.

Formát 148 x 210 mm, vazba V2 s širokými chlopněmi, 248 TS, MC 324 Kč ISBN: 978-80-88349-46-4

Minulý týden jsme pokřtili knížku Jitka Kačánové, Slavné pražské mordy.

Kmotry knihy byli zpěvačka a herečka Petra Černocká, předseda Spolku na podporu nezávislé justice Šalamoun Václav Peričevič a novinář a duchovní otec Krimifestu Jaroslav Kopic.

Open post

Sedmý závoj – Listy z jednoho století

Ve třetím svazku souborného díla pražského rodáka, česky píšícího židovského novináře a spisovatele Františka R. Krause, souputníka Franze Kafky, Egona E. Kische, Johannese Urzidila a dalších členů tzv. Pražského kruhu, čtenář nalezne jedenáct povídek tematicky spojených s holokaustem. Autor, sám vězeň v Terezíně, Osvětimi, Gliwicích a Blechhammeru, vykreslil příběh lidí různého věku i sociálního postavení, které spojil tragický osud, ať již šlo o „obyčejnou ženu“ v terezínském ghettu nebo slavnou vídeňskou operní zpěvačku a další osobnosti.

Některé povídky tematicky i časově překračují dobu druhé světové války. Stín budoucího holokaustu ovlivňoval osudy lidí již před válkou, stejně jako setrval po ní, když se oběti holokaustu stávaly oběťmi dalšího vydírání, nedokázaly zprostředkovat svou zkušenost těm, kteří ji nezažili, nebo si „jen“ nesly hrůzu prožitých let.

Kniha je stejně jako obě předchozí ilustrována synem autorova dlouholetého přítele a spoluvězně v Terezíně, akademickým malířem Ivanem Bukovským.

formát 148 x190 mm, vázaná poloplátěná vazba, rozsah 280 stran, MC 349,- Kč

ISBN: 978-80-88349-42-6

Vydání této knihy bylo uskutečněno za finanční podpory :

Státního fondu kultury ČR

Nadačního fondu obětem holocaustu

P

Uvedení knihy:

V úterý 27. 6. 2023 jsme v Památníku ticha v pražských Bubnech představili veřejnosti 3. knihu souborného díla Františka R. Krause – Sedmý závoj s podtitulem Listy z jednoho století. Prezentaci doprovázela výstava obrazového cyklu akademického malíře a ilustrátor této knihy Ivana Bukovského. Prezentaci hudebně doprovodil přední český houslový virtuos Miroslav Ambroš, ukázku z knihy přednesl herec Daniel Toman.

Recenze:

Rozhovor s Tomášem Krausem, synem spisovatele  F. R. Krause na www.tv.a11.cz

Open post

Václav Ledvinka

Historik a archivář, absolvent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V letech 1987–2016 byl ředitelem Archivu hl. m. Prahy. Vedle archivu působí na Filozofické fakultě UJEP v Ústí n. L. Specializuje se na hospodářské a sociální dějiny raného novověku, dějiny Prahy 

a českých měst. Publikoval řadu knih a více než 300 odborných studií, článků, katalogů výstav ad.

Open post

Velká Praha

Drobnovhledy

Zvídavýma očima ke 100. výročí jejího založení (1922–2022)

Vladislav Dudák, Martin Formánek, Václav Ledvinka,

Vít Rýpar, Ludmila Rýparová, Kristina Zábrodská

Šest autorů, známých i méně známých, všichni nefalšovaní milovníci Prahy, napsali pozoruhodnou knihu o Velké Praze. Pojali ji netradičně jako sérii 38 takzvaných drobnovhledů, tedy jakýchsi „nakouknutí“ za kulisy velkoměsta. Vznikla pestrá, ale promyšlená informační koláž zprostředkující vhled do života Velké Prahy. Čtenář se dozví leccos podstatného, mnohdy překvapivého, vážné údaje se střídají s různými zajímavostmi, perličkami a informacemi nezřídka velmi překvapivými. Autoři sledují nejen světla, ale i stíny meziválečné metropole, a tak před námi nakonec v souhrnu jednotlivých drobnovhledů plasticky vystoupí město nám natolik blízké, že stále čerpáme z jeho dědictví, ale zároveň tak vzdálené, že již se stalo zdrojem moderních legend.

Kniha je doprovázena množstvím převážně historických fotografií, dobových inzerátů i map.

Formát 165 x 230 mm, vazba V2 s širokými klopami, 248 stran, barevná, MC 496 Kč

ISBN: 978-80-88349-40-2             

Rozhovor se spoluautorkou knížky Kristinou Zábrodskou:

Rozhovory na českém rozhlasu dvojka:

Záznam pořadu Šťastnou cestu ke knize Velká Praha – Drobnovhledy. Hosty byli PhDr. Martin Formánek, Ph.D. a Ing. arch. Vít Rýpar.
https://program.rozhlas.cz/zaznamy#/dvojka/34/2023-02-17 (zařátek rozhovoru v 14:08:25)
Dozvíte se další zajímavosti z historie Velké Prahy, hosté jsou autory Drobnovhledů např. Nechat, změnit, nebo zbourat? (Památníky republiky), Vzduch je naše moře (Z historie letišť a letectví ve Velké Praze), Zlaté ručičky, zlaté hlavy (Osobnosti pražského podnikání), Pohyb městem (Doprava – realita, plány a vize), Továrna může být krásná, průmyslové město pozoruhodné (Industriální architektura Velké Prahy).

Pokračování rozhovorů v pořadu Šťastnou cestu ke knize Velká Praha – Drobnovhledy. Hosty byli spoluautoři knížky KristinaZábrodská a Václav Ledvinka. https://program.rozhlas.cz/zaznamy#/dvojka/34/2023-03-10 (začátek rozhovoru v 14:09)

Recenze na knihu v podání Jana Hofírka na blogu patřící webu dobré knihy:
https://magazin.dobre-knihy.cz/clanek/9578-nakladatelstvi-cattacan-vydalo-dalsi-nadhernou-knihu-o-praze

Posts navigation

1 2 3 4 5 6 7 8 9
Scroll to top
Ověřeno MonsterInsights