Autor: Stanislava Findejsová

V kolika zemích můžeme žít? V kolika zaměstnáních můžeme dosáhnout vrcholu? Kolik dětí dokážeme vychovat? Kolik lásky a bolesti uneseme? Kolik snů si splníme a kde leží hranice mezi odvahou a bláznovstvím? Dá se stihnout všechno? A má to smysl? Alina Akhmetshina se narodila v tatarské vesnici v Uralských horách, kde čas odměřovala příroda a čtení bylo považováno za mrhání časem. Alina četla tajně a po objevení světa Emily Brontë, George Sand a dalších ikon už zpět nemohla. Z Uralu zamířila do Prahy na Univerzitu Karlovu, odkud se rozletěla do světa.

Pilotka, horolezkyně, cestovatelka, tanečnice, produkční ve filmu i porno časopise, ředitelka školky, cestovní kanceláře i integračního centra. Koučka, máma, žena…

9 životů je reflexe světa, kultur, vztahů a proměn života v jeho etapách. Představuje skutečný příběh ženy, která inspiruje vitalitou a optimismem navzdory překážkám. Ukazuje, jak silná může být touha po svobodě a jak nám dodává odvahu změnit život a hledat identitu napříč kontinenty. Alina Akhmetshina má ale především dar vidět, co je pro jiné skryté, a přesně popsat, pro co jiní těžko hledají slova.

Život se může proměnit mnohokrát. Stačí se nebát vykročit na vlastní cestu.

Historie a současnost sídla primátora a městské samosprávy hlavního města Prahy

Nová radnice je budova, která v sobě spojuje historii, architekturu i každodenní správu hlavního města. Už 115 let patří k výrazným stavbám Mariánského náměstí a od roku 1945 je také místem, kde se rozhoduje o budoucnosti Prahy.

Budova byla postavena v letech 1908 až 1911 v secesně klasicizujícím stylu podle návrhu významného architekta Osvalda Polívky.

Radnici zdobí sochy a plastiky umělců Stanislava Suchardy, Josefa Mařatky a Ladislava Šalouna. Budova po svém dokončení disponovala 250 kancelářemi jež byly rozděleny mezi úřady a referáty berní a živnostenské, městskou účtárnu a městskou pokladnu.

Po zničení části nedaleké Staroměstské radnice při Pražském povstání se z původní administrativní budovy na Mariánském náměstí stalo v roce 1945 oficiální sídlo hlavního města a pražského primátora.

Online prohlídka již proběhlé vernišáže výstavy, která proběhla 4. 5. 2026:

Fotogalerie:

Reportáž televize Praha:

Soubor jedenácti portrétů lidí blízkých světoznámému autorovi, s nimiž se potkal o generaci mladší přítel a spolupracovník. Se všemi se viděl či si s nimi psal, s většinou vedl rozhovory o životních osudech i literárních dílech.

V případě Zdeňka Mahlera je to nejen zkušenost ze spolupráce s Lustigem v Čs. rozhlasu. Během práce na knize Okamžiky: Arnošt Lustig vzpomíná na Otu Pavla se Cinger mnohokrát sešel s Jiřím a Hugem Pavlovými. Osudy Josefa Škvoreckého, A. J. Liehma či Eduarda Goldstückera vypovídají o literatuře a politice od 50. let po tzv. pražské jaro. Dílo Milana Kundery mapuje mimořádnou osobnost světového písemnictví. Portrét Adolfa Branalda nabízí zkušenost od prvních let českého filmu po 1. světové válce přes příběhy vykreslené ve filmech Dědeček automobil či Vizita. Nechybí ani Lustigovi vrstevníci a kamarádi Bohumil Hrabal, Josef Nesvadba či o generaci mladší Petr Šabach. Součástí souboru je i portrét Arnoštovy manželky, básnířky a prozaičky Věry Weislitzové.

Kniha vychází ke 100. výročí narození A. Lustiga a je zařazena do projektu FestivAL100.

Vydání této knihy bylo uskutečněno za finanční podpory Státního fondu kultury ČR a Nadačního fondu obětem holocaustu.

V údolí na úpatí středočeských Brd, u vesničky Neřežín, leží na Červeném potoku Záskalská přehrada. Na tomto kouzelném místě uprostřed hlubokých lesů a zelených luk se narodila také víla Záskalka, s níž mohou děti i jejich rodiče objevovat krásy zdejšího kraje, oblíbená místa v okolí i svoji duši. Autorka knihy, klinická psycholožka a psychoterapeutka Jana Žmolíková, před shonem velkoměsta ráda utíká právě do Neřežína, jež jí svou poetičností už před lety učaroval. Ze své praxe i mateřství dobře ví, které dětské bolístky se promítají i do života dospělých a jak by mnohým trablům šlo třeba i předejít.

A tak jako děti rostou a emočně dozrávají, tak i víla Záskalka nachází nové přátele v podobě lidské holčičky Evelínky, víl Ostružinek, Borůvek a Malinek, skřítka Podbrďáčka, kapra Mračouna či srnečky Chaloupky, kteří ji učí, co je to přátelství a jak je nejen ve vílím, ale i v lidském životě důležité.

Ti všichni prožívají nejednu radost i starost a prožívat je s nimi může každý, kdo se do příběhů Záskalky, Evelínky a jejich přátel ze světa magie i lidí začtou. Společně se naučí porozumět emocím, které život přináší – radosti, strachu, vzteku, zradě, hrdosti na úspěchy své i svých přátel –, a mohou tak objevit skutečnou hloubku přátelství i vlastní hodnotu. Na konci každého příběhu nechybí inspirační otázky „mamince do ouška“, které podporují sdílení zážitků mezi rodičem a dítětem a posilují jejich vzájemnou blízkost. Všech 13 kapitol půvabně ilustrovala hořovická rodačka Martina Galba, která okolí přehrady zná stejně důvěrně jako autorka.

Kniha je součástí projektu mentálního zdraví dětí „Cesty k blízkosti“ s vílou Záskalkou, v němž Záskalka společně s týmem psychologů pomáhá rozvíjet blízké vztahy a posilovat emoční dovednosti – nejen u dětí a jejich rodičů, ale také u pedagogů, pěstounů a dalších dospělých, kteří děti v jejich životě provázejí.

136 stran, množství barevných ilustrací

Vydání této knihy bylo uskutečněno za finanční podpory Státního fondu kultury ČR.

aneb moje hvězdné rozhlasové známosti

Kniha Heleny Dubničové Úsměv je slyšet je výpovědí o jejím celoživotním působení v Československém, dnes Českém rozhlase, kde pracovala jako redaktorka redakce humoru a satiry, posléze redakce zábavy. Popisuje v ní setkání jak s autory, tak protagonisty nezapomenutelných zábavných pořadů (Tobogan, Zadáno pro…, Kdo židli má, bydlí atd.) a představuje nám herecké osobnosti, s nimiž se setkávala při natáčení. Alespoň symbolicky představuje a přibližuje osobnosti, které více poznala a jejichž životním posláním bylo a je vyvolat úsměv na tváři, šířit pohodu a radost.

Těch hereckých osobností, s nimiž se Helena Dubničová během své rozhlasové kariéry potkala a kteří umějí publikum pobavit a pohladit po duši, je celá řada. Helena Dubničová v knize popisuje rozhlasová setkání s nezapomenutelnými osobnostmi, jako jsou např.:

Lubomír Lipský, Vladimír Menšík, Jan Werich, Stella Zázvorková, Tomáš Töpfer Svatopluk Beneš, Jiřina Šejbalová, Miroslav Horníček, Miloš Kopecký, Milan Hein, Marta Kubišová, Jan Tříska, Boleslav Polívka, Radek Brzobohatý, Jiří Suchý, Jitka Molavcová, Julius Satinský, Bára Hrzánová, Helena Růžičková, Miroslav Donutil, František Němec, Josef Bek, Miloslav Šimek, Vlastimil Brodský a další.

Kniha Úsměv je slyšet je také poctou všem jejím spolupracovníkům, kteří se na výrobě rozhlasových pořadů podílejí. Mezi nejznámější z nich, takřka legendy Československého rozhlasu, patří předchůdce Heleny Dubničové Jiří Štuchal, vedoucí redakce humoru a satiry Československého rozhlasu Vladimír Rohlena, redaktor, dramaturg, spisovatel, komik, herec a scenárista Bedřich Zelenka, autor příběhů, povídek i několika detektivek Ilja Kučera a kolega redaktor, dnes renomovaný spisovatel Jiří Kamen.

Knižní publikace Heleny Dubničové zároveň přináší vhled do historie redakce humoru a satiry Českého rozhlasu a bude vybavena množstvím unikátních a dosud nepublikovaných fotografií ze soukromých archivů (archiv autorky, J. Kutové, J.Krásné, M. Chnurika, J. Jeníčka, M. Košťákové

Divadla Ungelt a Českého rozhlasu).

Helena Dubničová dodnes externě spolupracuje s Českým rozhlasem, zejména při vysílání oblíbeného pořadu Tobogan a tvorbě programů z archivu do silvestrovského vysílání. 

Vydání této knihy bylo uskutečněno za finanční podpory Státního fondu kultury ČR.