Open post
Obálka knihy Zahradnictví u Přítele

Zahradnictví u Přítele

Text Denisa Kimlová

Ilustrace Liubov Bai

Co mají společného anakonda Žiži, slon Fredy, kočka Týna a bývalý cirkusový pes Ruda? A vtipálek Tonda a jeho mladší sestřička Kamilka? Zamilovali si Zahradnictví u Přítele.
Kouzelné místo plné barev a vůní, které patří panu Příteli. Vůbec to neumí s lidmi, ale o to víc mu to jde s rostlinami. Ty jako by mu chtěly dělat radost a jen pro něj růst, kvést i dozrávat. V zahradnictví je mini les a mini prales a taky skleníky a malý sad a hlavně spousta radosti, legrace… a taky lásky.

Formát 180 x 195 mm, vazba V8, 96 TS, barevná

ISBN: 978-80-88349-56-3

termín vydání: 16. 10. 2022

MC: 269, – Kč

Open post
Liubov Bai, ilustrátorka knihy Zahradnictví u přítele

Liubov Bai

Narodila se v roce 1970, pochází z ukrajinské Ternopilské oblasti a od 17. března 2022 žije v Praze. Přijela se svou snachou, dcerou a vnoučaty ve věku 7 měsíců a 3 roky, kteří se však vrátili na Ukrajinu v červenci loňského roku.  Zůstala zde sama.

Je uměleckou učitelkou výtvarných ateliérů s třicetiletou praxí.  Vyučuje akademickou kresbu, malbu a základy kompozice.

Absolvovala kurzy českého jazyka na úrovni B1 na VŠE a České republice pracovala do léta 2023 na částečný úvazek jako asistent pedagoga v Základní škole Radlická, Praha 5. Pomáhala ukrajinským dětem adaptovat se na české prostředí, vedla hodiny výtvarné výchovy v 1. a 3. třídách. Vyráběla obrazové materiály, dekorace a potřeby pro tematické prázdniny. 

Vedla odpolední skupinové a individuální výtvarné kurzy pro ukrajinské děti v adaptačních skupinách a veřejné organizaci InBáze, malovala děti aqua grimem v herních centrech a na festivalech. 

Open post
Autor knihy Coubertin do St. Louis nepřijel

PhDr. Petr Feldstein

(*1943)

Novinář, publicista a spisovatel je absolventem Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy. V letech 1969–1989 byl za svou předcházející novinářskou a publicistickou činnost politicky perzekvován. Od března roku 1990 působil v Československé, respektive  České televizi jako zástupce šéfredaktora, později jako dramaturg. Je autorem a spoluautorem televizních dokumentárních seriálů i samostatných dokumentů, převážně se sportovní tematikou.

Je autorem mnoha knih, např.:
– Fotbal jménem Masopust (2003; rozšířené vydání 2012)
– Dědictví po Napoleonovi (2005)
– A život šel dál (2012)
– Jako spoluautor se podílel na publikaci Zlaté medaile (2012)
– Život plný koní (2013)
– Utečenci (2014)
– Zlaté hroty (2016)
– Dědek na kole (2016)
– Dávat koním křídla (2018)
– Skoro proti všem (2019; s Tomášem Libánkem)
– Příběhy sportovců, které políbila múza (2021)

V roce 2011 obdržel Cenu Jiřího Kössla a o dva roky později Cenu Oty Pavla.

Open post
Obálka knihy Coubertin do St. Louis nepřijel

Coubertin do St. Louis nepřijel

Příběhy a dramata velkých postav českého a světového sportu

Proč sedm hráčů Slavie skončilo při derby se Spartou s dvojkou z chování?

Proč princezna z Walesu změnila navždy délku maratonu?

U které světové krasobruslařky odhalila FBI objednaný fyzický útok na její soupeřku?

Jak je možné, že tenistce Hedwig Rosenbaumové stačilo jediné vítězství k zisku dvou olympijských medailí?

Kdo tedy vytvořil ženský světový rekord ve skoku vysokém, žena, nebo muž? Jak žižkovský řezník a uzenář Franta Nekolný dobyl Ameriku a stal se národním hrdinou?

Proč bylo osudové pro hráče Manchestru United, že jejich letadlo vzlétlo o hodinu později?

Která atletka měla krásnější nohy než Marilyn Monroe?

Jak je možné, že se příbuzná Victora Huga během jediného večera stala olympijskou vítězkou a hned vzápětí zahrála klavírní koncert v slavné Royal Albert Hall?

Jak se Lata Brandisová stala první a dosud jedinou ženou, která vyhrála Velkou pardubickou?

Odpovědi na tyto a další neméně zajímavé otázky čekají čtenáře ve čtyřiceti dvou příbězích z historie světového a českého sportu. Svá dramata na těchto stránkách prožívají osobnosti známé i dnes již zapomenuté, nechybí ani perličky z počátků slavných sportovních soutěží. Kniha napsaná sportovním publicistou, autorem řady knih se sportovní tematikou a spoluautorem televizních sportovních pořadů, je zábavným a objevným čtením. A díky své rozmanitosti jasně dokládá, že sport ve všech svých podobách byl, je a bude důležitou součástí lidského společenství.

Formát 150 x 210 mm, 272 stran, vazba V2 s širokými chlopněmi, MC 369 Kč

Open post
Martin Pospíšil

Prof. Dr. Ing. Martin Pospíšil, Ph.D.

Svou pracovní cestu zahájil jako kameník na rekonstrukcích památkově chráněných objektů. Po vysokoškolském inženýrském studiu promoval na katedře ocelových konstrukcí a mostů Fakulty stavební VUT v Brně v oboru Pozemní stavby. Doktorská studia absolvoval na ČVUT v Praze, kde získal doktoráty v oborech Architektura a stavitelství a Historie techniky, a na pařížské Sorbonně, kde získal doktorát z historie. V roce 2017 habilitoval na Fakultě architektury ČVUT v Praze prací „Nové způsoby výuky statiky a nosných konstrukcí pro architekty na principech grafické statiky“, v roce 2022 pak byl na ČVUT v Praze jmenován profesorem v oboru Architektura, konstrukce a technologie. Během své akademické kariéry absolvoval v roce 2012 pedagogickou stáž na Massachusetts Institute of Technology v Bostonu/Cambridge a v letech 2014–2017 vědecký pobyt v Centre d´Histoire des Sciences et des Techniques v Paříži.

Ve své více než 25leté praxi, která předcházela jeho působení v akademickém prostředí, se věnoval rekonstrukcím památkových objektů, a to jak manuální prací přímo na stavbách, tak činností projektanta stavební části a statiky a konečně i z pozice státního stavebního a památkového dozoru, včetně dozoru nad rekonstrukcemi národních kulturních památek. Na Fakultě architektury ČVUT v Praze vyučuje v bakalářském, magisterském a doktorském studiu, je řešitelem nebo spoluřešitelem přibližně desítky výzkumných grantů v oblasti kulturního dědictví a rovněž autorem nebo spoluautorem několika desítek odborných tuzemských i zahraničních článků a konferenčních příspěvků. Na zahraničních vysokých školách přednesl přibližně desítku vyzvaných přednášek.

Open post
Pavel Ryjáček

Prof. Ing. Pavel Ryjáček, Ph.D.

Vysokoškolské studium absolvoval na ČVUT v Praze, Fakultě stavební, kde mu byl v roce 2000 udělen titul Ing. Na stejné fakultě v letech 2000–2003 studoval doktorské studium a v roce 2003 obhájil disertační práci na téma „Půdorysně zakřivené spřažené ocelobetonové mosty“. Habilitační práci na téma „Zatížení ocelových mostů od termické interakce s bezstykovou kolejí“ obhájil na Fakultě stavební ČVUT v Praze v roce 2014. Během své kariéry absolvoval pracovní a studijní pobyty v zahraničí a krátkodobě pobýval na řadě univerzit v Evropě.

Je autorem nebo spoluautorem řady odborných článků a příspěvků na mezinárodních a národních konferencích. Od roku 2013 se výraznou měrou podílí na výuce Katedry ocelových a dřevěných konstrukcí v oblasti ocelových mostů, kde vede bakalářské a diplomové práce a kde vychoval celou řadu doktorandů a další školí i v současnosti. Byl řešitelem mnoha národních výzkumných projektů, kromě toho se jako spoluřešitel podílel na dalších výzkumných projektech, národních a mezinárodních. Je úspěšný v oblasti smluvního výzkumu, kde řešil a řeší řadu teoretických otázek významných projektů a realizací mostních konstrukcí. Působí jako člen několika národních a mezinárodních institucí a komisí, např. v ECCS pracuje v TC Bridges constructions, kde předsedá Bridge comitee. Ve své činnosti se zaměřuje zejména na problematiku interakce most–kolej, hodnocení existujících konstrukcí, metody jejich diagnostiky a sledování a zesilování.

Open post
Tomáš Rotter

Doc. Ing. Tomáš Rotter, CSc.

Vysokoškolské studium ukončil na Fakultě stavební ČVUT v Praze v oboru Konstrukce a dopravní stavby v roce 1972. Jeden rok pracoval jako projektant ve Státním ústavu dopravního projektování v Praze, poté nastoupil do aspirantského studia na Fakultě stavební na Katedře ocelových konstrukcí. V roce 1981 obhájil svoji kandidátskou disertační práci a v roce 1987 byl jmenován docentem. Ve své pedagogické činnosti se věnoval hlavně ocelovým mostům, v odborné oblasti se zaměřoval na teorii ocelových mostů, únavu a křehký lom a na modální analýzu mostů, v poslední době se zabývá historií ocelových mostů. Pod jeho vedením získalo několik doktorandů vědecký titul Ph.D.

Publikační činnost Tomáše Rottera je za více než 45 let jeho odborného působení velmi rozsáhlá, obsahuje více než 330 prací. Byl odpovědným řešitelem nebo spoluřešitelem několika projektů Ministerstva dopravy ČR, Technologické agentury ČR a Ministerstva kultury ČR. Aktivně se podílel na přejímání evropských návrhových norem do systému ČSN. Několik let je zkušebním komisařem při autorizačních zkouškách ČKAIT pro inženýrské konstrukce a mosty.

Dlouhodobě se věnuje nejen akademickým, ale i praktickým projektům. Podílel se na projektech a realizacích několika významných mostů, mezi které patří např. lávka přes dálnici D1 v Praze-Chodově, Mariánský most v Ústí nad Labem, Lochkovský most na Pražském okruhu nebo rekonstrukce Žďákovského mostu. Zúčastnil se několika architektonicko-konstrukčních mostních soutěží u nás i v zahraničí, jedná se např. o přemostění Labe v Drážďanech, přemostění Vltavy na silničním okruhu kolem Prahy v Suchdole nebo Dlouhý most v Českých Budějovicích. Vypracoval několik expertních posudků, např. v roce 2009 posudek o příčinách havárie mostu ve Studénce pro Policii ČR.

Open post
Ocelové nýtované mosty

Ocelové nýtované mosty v Praze

Publikace přináší ucelený pohled na historii i současnost pražských nýtovaných mostů a lávek, z nichž některé, jako železniční most pod Vyšehradem nebo Čechův most, neoddělitelně patří k panoramatu hlavního města. Autory jsou vyučující z ČVUT v Praze, kteří se dané problematice dlouhodobě věnují. U každého z mostů a lávek – kromě výše uvedených jsou to ještě mosty Bohdalec a na Císařskou louku a lávky přes Smíchovské nádraží, přes nádraží Hostivař, Slavie a Strašnice – najdete zpracovanou historii od vzniku přes opravy až po současný stav, původní statické výpočty a bohatý obrazový doprovod archivní i současný. Publikace je primárně určena odborné veřejnosti a poučeným čtenářům technického zaměření.

Strukturovaný text, tabulky, mapy, plány, výkresy a fotografie.

Formát 180 x 280 mm, pevná vazba, 248 TS, barevnost 4/4, MC 496 Kč

ISBN: 978-80-88349-50-1

Open post

Jitka Kačánová

Narodila se v pátek třináctého (*1973) v Mariánských Lázních, ale brzy se s rodinou přestěhovala do Rokycan, tehdy proslavenými koly Favorit, plyšovými hračkami z Hamira, marmeládami z Marily a později především fenomenální zpěvačkou Věrou Bílou. Na Lázně Kynžvart, kde se naučila chodit i mluvit, dodnes vzpomíná jako na ztracený ráj.

Psát začala pro Listy cukrovarnické a řepařské rubriku, které říkala Zprávičky z cukrové kostičky. Novinařině se pak učila v Zemských novinách, psala fejetony pro studentský web Hospodářských novin a od roku 2010 vede časopis hnutí Haré Krišna Náma Hatta. Ještě na školní praxi zaplula do časopisu Týden, odkud přešla do vydavatelství A11, kde kromě Našeho REGIONU píše i pro Mladý svět a od dubna 2023 je také moderátorkou A11 TV.

Je autorkou několik e-knih — biografie Terezy Boučkové Upřímnost až na kost, dvou knih fejetonů a tří dílů o pražských „mordech“, které také vycházely v týdeníku Náš REGION Praha pod názvem Slavné pražské mordy a které knižně vydalo nakladatelství Cattacan. „V papíru“ jí také vyšlo subjektivní ohlédnutí za posledními 33 lety s názvem Od sametu po koronu. Její poslední vydaný knižní titul s názvem Bety z Bigasovny – Šumavský příběh, v němž autorka mapuje osudy své rodiny, rodiny rumunských Slováků, která se po 2. světové válce usazuje v drsných Sudetech, v domě po vyhnaných Němcích. A také vysněnou cestu rozhrkaným autíčkem do dalekého Rumunska, aby tam spolu se svou mámou Bety našly své dávno ztracené příbuzné.

Open post

Slavné pražské mordy

„Když se řekne vrah, lidé si představí nějakou zrůdu. Tahle kniha vás vyvede z omylu. Vrazi dovedou být i příjemní a milí. Ta zrůda se skrývá uvnitř…“

Josef Klíma, investigativní reportér, spisovatel a legenda české žurnalistiky

NEJZNÁMĚJŠÍ KRIMINÁLNÍ PŘÍPADY ČESKÉ METROPOLE

Kniha Slavné pražské mordy obsahuje na šedesát stručných popisů hrdelních zločinů, které otřásly nejen českou metropolí – od legendární vraždy Otýlie Vranské, nejslavnějšího pomníčku pražské mordparty, přes Olgu Hepnarovou, poslední popravenou ženu u nás, spartakiádního vraha Jiřího Straku, nekrofilního sadistu Ladislava Hojera nebo otřesného zabijáka Ivana Roubala.

Kromě zločinců se v příbězích objevují i kriminalisté, kteří tyto vraždy vyšetřovali. Nejznámějšími z nich jsou Jiří Markovič, Jaroslav Zahrádka, Josef Lottes či Josef Mareš. Posledně jmenovaný řadu případů, které úspěšně vyřešil, představil i v populárním televizním seriálu Případy 1. oddělení. V roli jeho alter ega se blýskl Ondřej Vetchý, kterého často brutalita kriminálních kauz šokovala. Svět kolem nás totiž není plný jen dobrých lidí a naivita obětí v mnoha případech zbytečně nahrála zločincům, kteří neváhali zabíjet. Proto je dobré – aniž bychom se proměnili v paranoiky očekávající úder osudu ze všech stran – být připraveni. Na to dobré, ale bohužel i na to špatné.

Formát 148 x 210 mm, vazba V2 s širokými chlopněmi, 248 TS, MC 324 Kč ISBN: 978-80-88349-46-4

Minulý týden jsme pokřtili knížku Jitka Kačánové, Slavné pražské mordy.

Kmotry knihy byli zpěvačka a herečka Petra Černocká, předseda Spolku na podporu nezávislé justice Šalamoun Václav Peričevič a novinář a duchovní otec Krimifestu Jaroslav Kopic.

Posts navigation

1 2 3 4 5 6 7 8
Scroll to top
Ověřeno MonsterInsights