ŽIVOT, nebo PSANÍ?

Arnošt Lustig v rozhovorech, zamyšleních a literárních textech

Ladislava Chateu

Ač by se mohlo zdát, že o Arnoštu Lustigovi už bylo řečeno vše, spisovatelka a publicistka Ladislava Chateau ho v rozhovorech, jež s ním vedla na sklonku jeho života a během jejichž vzniku se s ním spřátelila, představuje zcela jinak. Ve společných rozhovorech se věnují jeho literárním hrdinkám Kateřině Horovitzové a Ditě Saxové, přibližují jeho vztah k ženám i důvody, proč své texty, tehdy jako jeden z mála, hojně věnoval právě osudům žen v mezních situacích. V dalších rozhovorech své vzpomínky na Arnošta Lustiga a jeho dílo připojují spisovatelka a autorova manželka Věra Weislitzová, jejich děti Josef a Eva, souputník z lágru i útěku z něj Jiří Justic, rodinný přítel Václav Špale či Lustigova redaktorka Irena Zítková. Některé z rozhovorů vyšly v letech 2007 a 2008 časopisecky, jiné vznikly přímo pro tuto knihu. Některé jsou vedeny klasickou formou, další vznikly jako dopisy. Jako modrou nití je kniha protkána četnými úryvky z Lustigova díla i verši – nejen – Věry Weislitzové. A ze všech těchto střípků, vzpomínek, zamyšlení i textů se čtenářům před očima skládá obraz osobnosti Arnošta Lustiga a toho, co pro něj znamenaly Život a Psaní.

Vydání této knihy bylo uskutečněno za finanční podpory :

Státního fondu kultury ČR

Nadačního fondu obětem holocaustu

Nadace Židovské obce v Praze

Recenze na portálu Pražský patriot.

V krásných prostorech nezávislého knihkupectví Božská Lahvice se 18.6.2024 uskutečnila prezentace knihy Ladislavy Chateau „Život, nebo psaní?“

Obecní noviny židovské obce Praha:

Velmi zajímavá recenze knihy „Život, nebo Psaní? Arnošt Lustig v rozhovorech, zamyšleních a literárních textech“ spisovatelky Ladislavy Chateau na Brnozurnal.cz

Večer s Arnoštem Lustigem a jeho dcerou Evou v Městské knihovně Benešov

Ladislava Chateau

je univerzitním vzděláním právnička, působila v sociálních službách, posléze učila na středních odborných učilištích, po změně politických poměrů v roce 1989 krátce působila na tehdy ještě československé ambasádě v Paříži v kulturní sekci. Druhou vlastí se jí stala Francie, dlouhodobě žije ve francouzsko-českém prostředí, v poslední době převážně ve svém pražském rodišti.

Ve své literární i publicistické tvorbě často píše o světlých i dosud temných místech a postavách francouzských dějin kulturních i politických. Je autorkou biografické knihy Barman, Rytířem Čestné legie, příběhu svého prastrýce Rudolfa Slavíka, kterému za účast ve francouzském odboji bylo uděleno nejvyšší státní vyznamenání za statečnost (Doplněk, 2004). Následovala kniha Portrét pro Lou, Marii a Sabinu, portréty tří žen, prvních psychoanalytiček, neprávem dlouho přehlížených (Psychoanalytické nakladatelství Jiří Kocourek, 2008). Záludné pozvání ministra propagandy Goebbelse na výmarské literární kongresy v době okupace podrobně popsala v knize Vlak do Výmaru, Rovnost, Volnost a Bratrství s Goebbelsem (Host, 2014), následujícího roku za ni získala literární ocenění Egona Ervína Kische za literaturu faktu. A kniha Colette, Vy víte, co máte udělat… je především portrétem Colette Jéramec, vynikající, obětavé a citlivé badatelky Pasteurova ústavu, která dlouho žila ve stínu skandální postavy svého prvního manžela, známého literáta Pierra Drieua La Rochelle (Sumbalon, 2018). Zatím poslední její kniha Bylo jich pět… Kolaborace, trest a rozpory (Galen, 2023) volně navazuje na dvě předcházející: na Vlak do Výmaru a Colette. Jde o podrobně popsané životní osudy každého z kongresmanů i známých francouzských spisovatelů a jejich pohnutky, nechybí ani připomínka jejich literární děl. Ve Francii je účast na výmarských kongresech stále považována za vrchol intelektuální kolaborace.

Mezi její oblíbené literární autory patří Avraham B. Jehošua, Egon Hostovský a Marguerita Durasová. A samozřejmě Arnošt Lustig, se kterým vedla v kavárně hotelu Union v pražských Nuslích rozhovory pro knihu Život, nebo Psaní?

Ve svém volném čase si nejraději čte u kávy na zahradě své chalupy v Senohrabech.

MUDr. Kristina Skulínková

Narodila jsem se v dobrodružném znamení Střelce v roce 1984 do té nejlepší rodiny, jakou jsem si mohla vybrat. Rodiče mě už odmala podporovali ve studiu, sportu, umění i cestování a objevování světa. Po studiu na osmiletém gymnáziu přišlo rozhodování, kam se studijně a profesně ubírat dál. Ve hře bylo módní návrhářství, italština, francouzština a medicína. Medicína vyhrála a nikdy jsem toho nelitovala! Vždyť péče o lidské zdraví je široká jako lidská bytost sama – od špičky palce na noze až na vrchol její duše.

A tak je ze mě již 14 let praktická lékařka a troufám si tvrdit, že velmi
praktická! Kromě běžné práce v ordinaci, kde se zaměřujeme hlavně na
nemoc, mě čím dál tím víc baví propagovat předcházení chorob pomocí zdravého životního stylu.

Od roku 2021 píšu zdravotní sloupky do týdeníku Náš region. Na kontě mám i několik knížek, ze kterých bych vypíchla bohatě ilustrovanou dětskou knížku Zdravíčko, s níž jsem zažila nejednu krásnou besedu s malými školáky. Kromě nikdy nekončícího studia miluji kreslení, cestování, vaření, hudbu a tanec.

Bety z Bigasovny

Koupit

eKoupit

Šumavský příběh

Jitka Kačánová

Cesta k rodinným kořenům, vlastní identitě i nové naději.

Autorka mapuje pohnuté osudy své rodiny, rodiny rumunských Slováků, která se po druhé světové válce vrací do Československa, do drsného kraje Sudet, s příslibem majetku po vyhnaných Němcích a lepších zítřků. Na pozadí bouřlivých historických událostí se odehrávají ještě bouřlivější příběhy lásky, vášně, závislosti, křivdy i odpuštění.

A všechny ty příběhy, které v dětství slýchávala, a všechny vzpomínky, které si k nim uchovává, nakonec vyvrcholí v nápadu vypravit se na cestu „do minulosti“, ke kořenům. Vydává se tak spolu se svou mámou Bety, která ji pohnutou historií rodiny Bigasů odkojila, rozhrkaným autem do dalekého Rumunska. A jako detektivové tam pak nacházejí ztracená místa a příbuzné, známá jména, nové osudy i naděje.

Formát 148 x 210 mm, pevná vazba V8, 160 TS, MC 229,- Kč

ISBN: 978-80-88349-60-0

Zahradnictví u Přítele

Koupit

eKoupit

Text Denisa Kimlová

Ilustrace Liubov Bai

Co mají společného anakonda Žiži, slon Fredy, kočka Týna a bývalý cirkusový pes Ruda? A vtipálek Tonda a jeho mladší sestřička Kamilka? Zamilovali si Zahradnictví u Přítele.
Kouzelné místo plné barev a vůní, které patří panu Příteli. Vůbec to neumí s lidmi, ale o to víc mu to jde s rostlinami. Ty jako by mu chtěly dělat radost a jen pro něj růst, kvést i dozrávat. V zahradnictví je mini les a mini prales a taky skleníky a malý sad a hlavně spousta radosti, legrace… a taky lásky.

Formát 180 x 195 mm, vazba V8, 96 TS, barevná

ISBN: 978-80-88349-56-3

termín vydání: 16. 10. 2022

MC: 269, – Kč

Liubov Bai

Narodila se v roce 1970, pochází z ukrajinské Ternopilské oblasti a od 17. března 2022 žije v Praze. Přijela se svou snachou, dcerou a vnoučaty ve věku 7 měsíců a 3 roky, kteří se však vrátili na Ukrajinu v červenci loňského roku. Zůstala zde sama.

Je uměleckou učitelkou výtvarných ateliérů s třicetiletou praxí. Vyučuje akademickou kresbu, malbu a základy kompozice.

Absolvovala kurzy českého jazyka na úrovni B1 na VŠE a České republice pracovala do léta 2023 na částečný úvazek jako asistent pedagoga v Základní škole Radlická, Praha 5. Pomáhala ukrajinským dětem adaptovat se na české prostředí, vedla hodiny výtvarné výchovy v 1. a 3. třídách. Vyráběla obrazové materiály, dekorace a potřeby pro tematické prázdniny.

Vedla odpolední skupinové a individuální výtvarné kurzy pro ukrajinské děti v adaptačních skupinách a veřejné organizaci InBáze, malovala děti aqua grimem v herních centrech a na festivalech.

Autor knihy Coubertin do St. Louis nepřijel

PhDr. Petr Feldstein

(*1943)

Novinář, publicista a spisovatel je absolventem Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy. V letech 1969–1989 byl za svou předcházející novinářskou a publicistickou činnost politicky perzekvován. Od března roku 1990 působil v Československé, respektive České televizi jako zástupce šéfredaktora, později jako dramaturg. Je autorem a spoluautorem televizních dokumentárních seriálů i samostatných dokumentů, převážně se sportovní tematikou.

Je autorem mnoha knih, např.:
– Fotbal jménem Masopust (2003; rozšířené vydání 2012)
– Dědictví po Napoleonovi (2005)
– A život šel dál (2012)
– Jako spoluautor se podílel na publikaci Zlaté medaile (2012)
– Život plný koní (2013)
– Utečenci (2014)
– Zlaté hroty (2016)
– Dědek na kole (2016)
– Dávat koním křídla (2018)
– Skoro proti všem (2019; s Tomášem Libánkem)
– Příběhy sportovců, které políbila múza (2021)

V roce 2011 obdržel Cenu Jiřího Kössla a o dva roky později Cenu Oty Pavla.

Coubertin do St. Louis nepřijel

Koupit

eKoupit

Příběhy a dramata velkých postav českého a světového sportu

Proč sedm hráčů Slavie skončilo při derby se Spartou s dvojkou z chování?

Proč princezna z Walesu změnila navždy délku maratonu?

U které světové krasobruslařky odhalila FBI objednaný fyzický útok na její soupeřku?

Jak je možné, že tenistce Hedwig Rosenbaumové stačilo jediné vítězství k zisku dvou olympijských medailí?

Kdo tedy vytvořil ženský světový rekord ve skoku vysokém, žena, nebo muž? Jak žižkovský řezník a uzenář Franta Nekolný dobyl Ameriku a stal se národním hrdinou?

Proč bylo osudové pro hráče Manchestru United, že jejich letadlo vzlétlo o hodinu později?

Která atletka měla krásnější nohy než Marilyn Monroe?

Jak je možné, že se příbuzná Victora Huga během jediného večera stala olympijskou vítězkou a hned vzápětí zahrála klavírní koncert v slavné Royal Albert Hall?

Jak se Lata Brandisová stala první a dosud jedinou ženou, která vyhrála Velkou pardubickou?

Odpovědi na tyto a další neméně zajímavé otázky čekají čtenáře ve čtyřiceti dvou příbězích z historie světového a českého sportu. Svá dramata na těchto stránkách prožívají osobnosti známé i dnes již zapomenuté, nechybí ani perličky z počátků slavných sportovních soutěží. Kniha napsaná sportovním publicistou, autorem řady knih se sportovní tematikou a spoluautorem televizních sportovních pořadů, je zábavným a objevným čtením. A díky své rozmanitosti jasně dokládá, že sport ve všech svých podobách byl, je a bude důležitou součástí lidského společenství.

Formát 150 x 210 mm, 272 stran, vazba V2 s širokými chlopněmi, MC 369 Kč

Prof. Dr. Ing. Martin Pospíšil, Ph.D.

Svou pracovní cestu zahájil jako kameník na rekonstrukcích památkově chráněných objektů. Po vysokoškolském inženýrském studiu promoval na katedře ocelových konstrukcí a mostů Fakulty stavební VUT v Brně v oboru Pozemní stavby. Doktorská studia absolvoval na ČVUT v Praze, kde získal doktoráty v oborech Architektura a stavitelství a Historie techniky, a na pařížské Sorbonně, kde získal doktorát z historie. V roce 2017 habilitoval na Fakultě architektury ČVUT v Praze prací „Nové způsoby výuky statiky a nosných konstrukcí pro architekty na principech grafické statiky“, v roce 2022 pak byl na ČVUT v Praze jmenován profesorem v oboru Architektura, konstrukce a technologie. Během své akademické kariéry absolvoval v roce 2012 pedagogickou stáž na Massachusetts Institute of Technology v Bostonu/Cambridge a v letech 2014–2017 vědecký pobyt v Centre d´Histoire des Sciences et des Techniques v Paříži.

Ve své více než 25leté praxi, která předcházela jeho působení v akademickém prostředí, se věnoval rekonstrukcím památkových objektů, a to jak manuální prací přímo na stavbách, tak činností projektanta stavební části a statiky a konečně i z pozice státního stavebního a památkového dozoru, včetně dozoru nad rekonstrukcemi národních kulturních památek. Na Fakultě architektury ČVUT v Praze vyučuje v bakalářském, magisterském a doktorském studiu, je řešitelem nebo spoluřešitelem přibližně desítky výzkumných grantů v oblasti kulturního dědictví a rovněž autorem nebo spoluautorem několika desítek odborných tuzemských i zahraničních článků a konferenčních příspěvků. Na zahraničních vysokých školách přednesl přibližně desítku vyzvaných přednášek.

Prof. Ing. Pavel Ryjáček, Ph.D.

Vysokoškolské studium absolvoval na ČVUT v Praze, Fakultě stavební, kde mu byl v roce 2000 udělen titul Ing. Na stejné fakultě v letech 2000–2003 studoval doktorské studium a v roce 2003 obhájil disertační práci na téma „Půdorysně zakřivené spřažené ocelobetonové mosty“. Habilitační práci na téma „Zatížení ocelových mostů od termické interakce s bezstykovou kolejí“ obhájil na Fakultě stavební ČVUT v Praze v roce 2014. Během své kariéry absolvoval pracovní a studijní pobyty v zahraničí a krátkodobě pobýval na řadě univerzit v Evropě.

Je autorem nebo spoluautorem řady odborných článků a příspěvků na mezinárodních a národních konferencích. Od roku 2013 se výraznou měrou podílí na výuce Katedry ocelových a dřevěných konstrukcí v oblasti ocelových mostů, kde vede bakalářské a diplomové práce a kde vychoval celou řadu doktorandů a další školí i v současnosti. Byl řešitelem mnoha národních výzkumných projektů, kromě toho se jako spoluřešitel podílel na dalších výzkumných projektech, národních a mezinárodních. Je úspěšný v oblasti smluvního výzkumu, kde řešil a řeší řadu teoretických otázek významných projektů a realizací mostních konstrukcí. Působí jako člen několika národních a mezinárodních institucí a komisí, např. v ECCS pracuje v TC Bridges constructions, kde předsedá Bridge comitee. Ve své činnosti se zaměřuje zejména na problematiku interakce most–kolej, hodnocení existujících konstrukcí, metody jejich diagnostiky a sledování a zesilování.

1 2 3 4 5 … 7 8 9

Posts navigation