Open post
Petr Holubec

Petr Holubec

(1955) se po studiích na Karlově univerzitě jako čerstvý novinář věnoval televizní žurnalistice, především zpravodajství ze středních Čech. Po více než dvaceti letech práce s kamerou a mikrofonem se rozhodl přestoupit na druhou stranu barikády a stal se tiskovým mluvčím Pražské energetiky.

V ní prožil končící období monopolního dodavatele elektřiny, vznik konkurenčního prostředí, rozvoj služeb, které souvisejí s elektřinou, ale i cenové otřesy, vzestupy a pády konkurenčních dodavatelů. To všechno tlumočil zákazníkům i široké veřejnosti prostřednictvím tiskových, rozhlasových a televizních sdělení a konferencí. Významnou měrou se podílel i na mimoobchodních aktivitách Pražské energetiky, zaměřených na zlepšování kvality života v hlavním městě Praze, například formou podpory sociálních a zdravotních projektů, ale i kulturních a sportovních akcí.

Vychoval tři děti, které mu dělají radost, žije ve spokojeném manželství. Přestože by už dávno mohl složit ruce do klína a užívat zaslouženého odpočinku, stále se aktivně zajímá o dění u nás doma i ve světě. Cestuje a, jak sám tvrdí, „když zrovna někde nelítám na kole nebo nehraju hokej, tak kde můžu, tam pomůžu“.

Open post

Ladislava Chateau

je univerzitním vzděláním právnička, působila v sociálních službách, posléze učila na středních odborných učilištích, po změně politických poměrů v roce 1989 krátce působila na tehdy ještě československé ambasádě v Paříži v kulturní sekci. Druhou vlastí se jí stala Francie, dlouhodobě žije ve francouzsko-českém prostředí, v poslední době převážně ve svém pražském rodišti.

Ve své literární i publicistické tvorbě často píše o světlých i dosud temných místech a postavách francouzských dějin kulturních i politických. Je autorkou biografické knihy Barman, Rytířem Čestné legie, příběhu svého prastrýce Rudolfa Slavíka, kterému za účast ve francouzském odboji bylo uděleno nejvyšší státní vyznamenání za statečnost (Doplněk, 2004). Následovala kniha Portrét pro Lou, Marii a Sabinu, portréty tří žen, prvních psychoanalytiček, neprávem dlouho přehlížených (Psychoanalytické nakladatelství Jiří Kocourek, 2008). Záludné pozvání ministra propagandy Goebbelse na výmarské literární kongresy v době okupace podrobně popsala v knize Vlak do Výmaru, Rovnost, Volnost a Bratrství s Goebbelsem (Host, 2014), následujícího roku za ni získala literární ocenění Egona Ervína Kische za literaturu faktu. A kniha Colette, Vy víte, co máte udělat… je především portrétem Colette Jéramec, vynikající, obětavé a citlivé badatelky Pasteurova ústavu, která dlouho žila ve stínu skandální postavy svého prvního manžela, známého literáta Pierra Drieua La Rochelle (Sumbalon, 2018). Zatím poslední její kniha Bylo jich pět… Kolaborace, trest a rozpory (Galen, 2023) volně navazuje na dvě předcházející: na Vlak do Výmaru a Colette. Jde o podrobně popsané životní osudy každého z kongresmanů i známých francouzských spisovatelů a jejich pohnutky, nechybí ani připomínka jejich literární děl. Ve Francii je účast na výmarských kongresech stále považována za vrchol intelektuální kolaborace.

Mezi její oblíbené literární autory patří Avraham B. Jehošua, Egon Hostovský a Marguerita Durasová. A samozřejmě Arnošt Lustig, se kterým vedla v kavárně hotelu Union v pražských Nuslích rozhovory pro knihu Život, nebo Psaní?

Ve svém volném čase si nejraději čte u kávy na zahradě své chalupy v Senohrabech.

Open post

MUDr. Kristina Skulínková

Narodila jsem se v dobrodružném znamení Střelce v roce 1984 do té nejlepší rodiny, jakou jsem si mohla vybrat. Rodiče mě už odmala podporovali ve studiu, sportu, umění i cestování a objevování světa. Po studiu na osmiletém gymnáziu přišlo rozhodování, kam se studijně a profesně ubírat dál. Ve hře bylo módní návrhářství, italština, francouzština a medicína. Medicína vyhrála a nikdy jsem toho nelitovala! Vždyť péče o lidské zdraví je široká jako lidská bytost sama – od špičky palce na noze až na vrchol její duše.

A tak je ze mě již 14 let praktická lékařka a troufám si tvrdit, že velmi
praktická! Kromě běžné práce v ordinaci, kde se zaměřujeme hlavně na
nemoc, mě čím dál tím víc baví propagovat předcházení chorob pomocí zdravého životního stylu.

Od roku 2021 píšu zdravotní sloupky do týdeníku Náš region. Na kontě mám i několik knížek, ze kterých bych vypíchla bohatě ilustrovanou dětskou knížku Zdravíčko, s níž jsem zažila nejednu krásnou besedu s malými školáky. Kromě nikdy nekončícího studia miluji kreslení, cestování, vaření, hudbu a tanec.

Open post
Liubov Bai, ilustrátorka knihy Zahradnictví u přítele

Liubov Bai

Narodila se v roce 1970, pochází z ukrajinské Ternopilské oblasti a od 17. března 2022 žije v Praze. Přijela se svou snachou, dcerou a vnoučaty ve věku 7 měsíců a 3 roky, kteří se však vrátili na Ukrajinu v červenci loňského roku.  Zůstala zde sama.

Je uměleckou učitelkou výtvarných ateliérů s třicetiletou praxí.  Vyučuje akademickou kresbu, malbu a základy kompozice.

Absolvovala kurzy českého jazyka na úrovni B1 na VŠE a České republice pracovala do léta 2023 na částečný úvazek jako asistent pedagoga v Základní škole Radlická, Praha 5. Pomáhala ukrajinským dětem adaptovat se na české prostředí, vedla hodiny výtvarné výchovy v 1. a 3. třídách. Vyráběla obrazové materiály, dekorace a potřeby pro tematické prázdniny. 

Vedla odpolední skupinové a individuální výtvarné kurzy pro ukrajinské děti v adaptačních skupinách a veřejné organizaci InBáze, malovala děti aqua grimem v herních centrech a na festivalech. 

Open post
Autor knihy Coubertin do St. Louis nepřijel

PhDr. Petr Feldstein

(*1943)

Novinář, publicista a spisovatel je absolventem Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy. V letech 1969–1989 byl za svou předcházející novinářskou a publicistickou činnost politicky perzekvován. Od března roku 1990 působil v Československé, respektive  České televizi jako zástupce šéfredaktora, později jako dramaturg. Je autorem a spoluautorem televizních dokumentárních seriálů i samostatných dokumentů, převážně se sportovní tematikou.

Je autorem mnoha knih, např.:
– Fotbal jménem Masopust (2003; rozšířené vydání 2012)
– Dědictví po Napoleonovi (2005)
– A život šel dál (2012)
– Jako spoluautor se podílel na publikaci Zlaté medaile (2012)
– Život plný koní (2013)
– Utečenci (2014)
– Zlaté hroty (2016)
– Dědek na kole (2016)
– Dávat koním křídla (2018)
– Skoro proti všem (2019; s Tomášem Libánkem)
– Příběhy sportovců, které políbila múza (2021)

V roce 2011 obdržel Cenu Jiřího Kössla a o dva roky později Cenu Oty Pavla.

Open post
Martin Pospíšil

Prof. Dr. Ing. Martin Pospíšil, Ph.D.

Svou pracovní cestu zahájil jako kameník na rekonstrukcích památkově chráněných objektů. Po vysokoškolském inženýrském studiu promoval na katedře ocelových konstrukcí a mostů Fakulty stavební VUT v Brně v oboru Pozemní stavby. Doktorská studia absolvoval na ČVUT v Praze, kde získal doktoráty v oborech Architektura a stavitelství a Historie techniky, a na pařížské Sorbonně, kde získal doktorát z historie. V roce 2017 habilitoval na Fakultě architektury ČVUT v Praze prací „Nové způsoby výuky statiky a nosných konstrukcí pro architekty na principech grafické statiky“, v roce 2022 pak byl na ČVUT v Praze jmenován profesorem v oboru Architektura, konstrukce a technologie. Během své akademické kariéry absolvoval v roce 2012 pedagogickou stáž na Massachusetts Institute of Technology v Bostonu/Cambridge a v letech 2014–2017 vědecký pobyt v Centre d´Histoire des Sciences et des Techniques v Paříži.

Ve své více než 25leté praxi, která předcházela jeho působení v akademickém prostředí, se věnoval rekonstrukcím památkových objektů, a to jak manuální prací přímo na stavbách, tak činností projektanta stavební části a statiky a konečně i z pozice státního stavebního a památkového dozoru, včetně dozoru nad rekonstrukcemi národních kulturních památek. Na Fakultě architektury ČVUT v Praze vyučuje v bakalářském, magisterském a doktorském studiu, je řešitelem nebo spoluřešitelem přibližně desítky výzkumných grantů v oblasti kulturního dědictví a rovněž autorem nebo spoluautorem několika desítek odborných tuzemských i zahraničních článků a konferenčních příspěvků. Na zahraničních vysokých školách přednesl přibližně desítku vyzvaných přednášek.

Open post
Pavel Ryjáček

Prof. Ing. Pavel Ryjáček, Ph.D.

Vysokoškolské studium absolvoval na ČVUT v Praze, Fakultě stavební, kde mu byl v roce 2000 udělen titul Ing. Na stejné fakultě v letech 2000–2003 studoval doktorské studium a v roce 2003 obhájil disertační práci na téma „Půdorysně zakřivené spřažené ocelobetonové mosty“. Habilitační práci na téma „Zatížení ocelových mostů od termické interakce s bezstykovou kolejí“ obhájil na Fakultě stavební ČVUT v Praze v roce 2014. Během své kariéry absolvoval pracovní a studijní pobyty v zahraničí a krátkodobě pobýval na řadě univerzit v Evropě.

Je autorem nebo spoluautorem řady odborných článků a příspěvků na mezinárodních a národních konferencích. Od roku 2013 se výraznou měrou podílí na výuce Katedry ocelových a dřevěných konstrukcí v oblasti ocelových mostů, kde vede bakalářské a diplomové práce a kde vychoval celou řadu doktorandů a další školí i v současnosti. Byl řešitelem mnoha národních výzkumných projektů, kromě toho se jako spoluřešitel podílel na dalších výzkumných projektech, národních a mezinárodních. Je úspěšný v oblasti smluvního výzkumu, kde řešil a řeší řadu teoretických otázek významných projektů a realizací mostních konstrukcí. Působí jako člen několika národních a mezinárodních institucí a komisí, např. v ECCS pracuje v TC Bridges constructions, kde předsedá Bridge comitee. Ve své činnosti se zaměřuje zejména na problematiku interakce most–kolej, hodnocení existujících konstrukcí, metody jejich diagnostiky a sledování a zesilování.

Open post
Tomáš Rotter

Doc. Ing. Tomáš Rotter, CSc.

Vysokoškolské studium ukončil na Fakultě stavební ČVUT v Praze v oboru Konstrukce a dopravní stavby v roce 1972. Jeden rok pracoval jako projektant ve Státním ústavu dopravního projektování v Praze, poté nastoupil do aspirantského studia na Fakultě stavební na Katedře ocelových konstrukcí. V roce 1981 obhájil svoji kandidátskou disertační práci a v roce 1987 byl jmenován docentem. Ve své pedagogické činnosti se věnoval hlavně ocelovým mostům, v odborné oblasti se zaměřoval na teorii ocelových mostů, únavu a křehký lom a na modální analýzu mostů, v poslední době se zabývá historií ocelových mostů. Pod jeho vedením získalo několik doktorandů vědecký titul Ph.D.

Publikační činnost Tomáše Rottera je za více než 45 let jeho odborného působení velmi rozsáhlá, obsahuje více než 330 prací. Byl odpovědným řešitelem nebo spoluřešitelem několika projektů Ministerstva dopravy ČR, Technologické agentury ČR a Ministerstva kultury ČR. Aktivně se podílel na přejímání evropských návrhových norem do systému ČSN. Několik let je zkušebním komisařem při autorizačních zkouškách ČKAIT pro inženýrské konstrukce a mosty.

Dlouhodobě se věnuje nejen akademickým, ale i praktickým projektům. Podílel se na projektech a realizacích několika významných mostů, mezi které patří např. lávka přes dálnici D1 v Praze-Chodově, Mariánský most v Ústí nad Labem, Lochkovský most na Pražském okruhu nebo rekonstrukce Žďákovského mostu. Zúčastnil se několika architektonicko-konstrukčních mostních soutěží u nás i v zahraničí, jedná se např. o přemostění Labe v Drážďanech, přemostění Vltavy na silničním okruhu kolem Prahy v Suchdole nebo Dlouhý most v Českých Budějovicích. Vypracoval několik expertních posudků, např. v roce 2009 posudek o příčinách havárie mostu ve Studénce pro Policii ČR.

Open post

Jitka Kačánová

Narodila se v pátek třináctého (*1973) v Mariánských Lázních, ale brzy se s rodinou přestěhovala do Rokycan, tehdy proslavenými koly Favorit, plyšovými hračkami z Hamira, marmeládami z Marily a později především fenomenální zpěvačkou Věrou Bílou. Na Lázně Kynžvart, kde se naučila chodit i mluvit, dodnes vzpomíná jako na ztracený ráj.

Psát začala pro Listy cukrovarnické a řepařské rubriku, které říkala Zprávičky z cukrové kostičky. Novinařině se pak učila v Zemských novinách, psala fejetony pro studentský web Hospodářských novin a od roku 2010 vede časopis hnutí Haré Krišna Náma Hatta. Ještě na školní praxi zaplula do časopisu Týden, odkud přešla do vydavatelství A11, kde kromě Našeho REGIONU píše i pro Mladý svět a od dubna 2023 je také moderátorkou A11 TV.

Je autorkou několik e-knih — biografie Terezy Boučkové Upřímnost až na kost, dvou knih fejetonů a tří dílů o pražských „mordech“, které také vycházely v týdeníku Náš REGION Praha pod názvem Slavné pražské mordy a které knižně vydalo nakladatelství Cattacan. „V papíru“ jí také vyšlo subjektivní ohlédnutí za posledními 33 lety s názvem Od sametu po koronu. Její poslední vydaný knižní titul s názvem Bety z Bigasovny – Šumavský příběh, v němž autorka mapuje osudy své rodiny, rodiny rumunských Slováků, která se po 2. světové válce usazuje v drsných Sudetech, v domě po vyhnaných Němcích. A také vysněnou cestu rozhrkaným autíčkem do dalekého Rumunska, aby tam spolu se svou mámou Bety našly své dávno ztracené příbuzné.

Posts navigation

1 2 3 4
Scroll to top
Ověřeno MonsterInsights