Psaní je pro mne místo, kde mohu komunikovat s vlastní duší. Místo, kde mohu vyjádřit svoji kreativitu, ale i podstatu.
Básně jsem začala psát po odchodu mé maminky a rozchodu, který hluboce zasáhl moji duši. Aby se znovu rozlétla, musela získat křídla a poesie mi je poskytla.
V hlubinách své duše jsem našla radost z tvorby a smysluplného vyjádření. Z tohoto místa jsem začala tvořit.
Moje básně vycházejí z mého niterního spojení s Bohem a anděli. Často píšu v přírodě navázána na její mocné energie a živly. Při psaní vnímám, jak je důležité připomínat si témata vděčnosti, lásky, radosti, uvědomění si naší podstaty, ale i smrti a bolesti.
Život je bohatý, a když se mu snažíme v proudu času porozumět, začneme chápat, že i „negativní“ situace mají svůj hluboký smysl a význam. Postupně se v mém nitru básně začaly proměňovat v poselství, který cítím jako andělské doteky.
Doufám, že moje tvorba přinese radost a podnítí třeba jen malé zamyšlení nad krásou našeho bytí.
Mám-li o sobě něco napsat, raději to vyjádřím básní.
