Karel Fryč

(* 1959)

sám sebe charakterizuje jako „podivína, solitéra, básníka, střídmého příznivce bílého vína, grafika a fotonemehlo“. Od střední školy vedl v Kladně skoro patnáct let tábornický a turistický oddíl inspirovaný Jaroslavem Foglarem. Působil v učňovském školství, později v různých médiích a jejich marketingu. Je absolventem Filosofické fakulty Karlovy university v Praze v roce 1984.

Tedy v době, kdy se ještě v univerzitní knihovně hledalo poctivě na katalogových lístcích, kdy leckdo věřil i veřejně hlásal, že komunismus může být vědecký, a kdy „rýňák“ býval v Blatničce dvojka za osm.

Živil se lecčím, většinou však hubou. Nikoliv samozřejmě její krásou, nýbrž ohebností – za své původní předurčené povolání totiž považoval a považuje doteď učitelství a výchovu
vůbec.

Říká o sobě, že k psaní inklinoval vždycky, ale doopravdy systematicky s tím začal až v době, kdy ho Parkinsonova choroba dávno po padesátce přibila trvale zadkem na kůži. Prvním
jeho počinem byla kniha krušnohorských esejí, která vyšla v roce 2018 pod názvem:

Moldava – Všechno je na východ.
Mnozí možná doufali, že tím bude od dědy pokoj, ale příběh nesmrtelné lásky i s ní spojované soupravy šperků Ulriky von Levetzow byl silnější…

Moldava – Všechno je na východ

Koupit

nyní k dispozici i jako E-kniha

Krušnohorské eseje

Kniha esejů o zapomenutém a téměř zázračném kraji kolem krušnohorské Moldavy a o lidech, kteří jej oživují, je stejně nevšední a působivá jako tajemná krajina, kterou autor opěvuje. Je plna paradoxů, milých i trudnějších překvapení, kontrastů, osudových setkání i rozchodů.

Její autor Karel Fryč používá bohatý jazyk oplývající jinotaji a překvapivými spojeními, který čtenář často musí rozplétat a odkrývat s podobným tvůrčím úsilím, jako když prochází krušnohorským hvozdem nebo opatrně našlapuje podhorskými slatinami.

Celostránkové barevné náladové autorské fotografie umocňují způsob vidění prezentovaný v textu. Vzniká tak synergicky působící celek, originální dílo vedoucí k zamyšlení, poznání i sebepoznání a hlubšímu porozumění poetice nevšedního života a nevšedních věcí, které se za zdánlivou všedností ukrývají.

Vydává nakladatelství Cattacan.

Knihu distribuuje knižní velkoobchod Kosmas, www.kosmas.cz.

Eseje z knížky

Fotoukázky z knihy:

Povídka Haas:

Vladislav Dudák

PhDr. Vladislav Dudák (* 1958), filosof, historik a učitel, autor a editor.

Je autorem a spoluautorem řady publikací, např.:

sš. a vš. učebnic z oblasti filosofie, společenských věd a historie (např. Základy filosofie a etiky, O poslední cestě smrtelníků, Kapitoly z filosofie vědy)
netradičních průvodců a místopisných publikací: O Praze: Pražský poutník aneb Prahou ze všech stran (4 vydání, dotisky); Pražský hrad a Hradčany; Karlův most; Prahou po Vltavě; Malostranská beseda a její znovuzrození;Praha mosty spojená (spoluautor).O Kutné Hoře: Kutnohorský poutník aneb Kutnou Horou ze všech stran (2 vydání; Výroční cena města Kutné Hory), Kutnohorské legendy, Kutná Hora; A dalších: Santiniho cesta za světlem, Zapomenuté památky, Vinařským krajem aj.;
rozsáhlé Encyklopedie světové architektury: od menhiru po dekonstruktivismus, I–II.

Jako editor knihy Šumava – příroda, historie, život nominován na cenu Magnesia litera a získal cenu Unie překladatelů a tlumočníků, jako editor knihy Český les – příroda, historie, život získal mj. Výroční cenu nadace Český literární fond.

Dva a půl roku se v Českém rozhlase 2 ‒ Praha zamýšlel nad filosofií všedního dne v pořadu Myšlenkování. Ve spolupráci s fotografkou Marií Holečkovou vyšly tyto úvahy knižně pod názvem Myšlenkování v zahradách bohů, snílků a filosofů.

Vyučoval filosofii na ČVUT, HTF UK a PeF UK. Má bohaté zkušenosti s popularizací společenských věd jak v rozhlase a časopisech a na blozích, tak v přednáškách pro veřejnost (mj. Berounská akademie, Unijazz, Univerzita 123 při Gymnáziu Evolution).