(1955) se po studiích na Karlově univerzitě jako čerstvý novinář věnoval televizní žurnalistice, především zpravodajství ze středních Čech. Po více než dvaceti letech práce s kamerou a mikrofonem se rozhodl přestoupit na druhou stranu barikády a stal se tiskovým mluvčím Pražské energetiky.
V ní prožil končící období monopolního dodavatele elektřiny, vznik konkurenčního prostředí, rozvoj služeb, které souvisejí s elektřinou, ale i cenové otřesy, vzestupy a pády konkurenčních dodavatelů. To všechno tlumočil zákazníkům i široké veřejnosti prostřednictvím tiskových, rozhlasových a televizních sdělení a konferencí. Významnou měrou se podílel i na mimoobchodních aktivitách Pražské energetiky, zaměřených na zlepšování kvality života v hlavním městě Praze, například formou podpory sociálních a zdravotních projektů, ale i kulturních a sportovních akcí.
Vychoval tři děti, které mu dělají radost, žije ve spokojeném manželství. Přestože by už dávno mohl složit ruce do klína a užívat zaslouženého odpočinku, stále se aktivně zajímá o dění u nás doma i ve světě. Cestuje a, jak sám tvrdí, „když zrovna někde nelítám na kole nebo nehraju hokej, tak kde můžu, tam pomůžu“.
